Doktorka z Domu trubačů

26. října 1896 se narodila jedna z nejpozoruhodnějších českých žen 20. století. Jmenovala se Vlasta Kálalová a byla provdána Di Lotti. Pocházela z Bernartic, její otec byl učitelem a proslul jako velký propagátor chovu králíků. Však také rodinná vila při silnici od Písku na Tábor nese reliéfy těchto zvířat. Na fasádě je ovšem také pamětní deska v češtině a arabštině, která připomíná na neobyčejnou obyvatelku tohoto domu. Vlasta vystudovala medicínu a měla mimořádné nadání pro jazyky. Těch evropských zvládla poměrně hodně a přidala k nim i některé orientální. Důvod byl ten, že se na počátku dvacátých let rozhodla na vlastní pěst odjet do Turecka a nedlouho poté do Iráku, kde v Bagdádu provozovala nejprve soukromou lékařskou praxi a poté založila nemocnici. Tam se také vdala a povila dvě děti. Po několika letech se vrátila zpět do Československa a pobývala s rodinou střídavě v Praze a rodných Bernarticích. Poslední den války, 8. května 1945, ji potkala hrozná tragédie. Při řádění německých vojáků, kterému padla za oběť řada nevinných, přišla o manžela i obě děti a sama byla těžce raněna. Boji za mír věnovala poslední část svého života, který už vůbec nebyl radostný. Zemřela v roce 1971 v písecké nemocnici a spolu se svými nejbližšími odpočívá navždy na bernartickém hřbitově.

O jejím osudu vydala svědectví spisovatelka Ilona Borská v knize „Doktorka z domu Trubačů“, a ta se pro svou oblíbenost dočkala mnoha vydání. Právě na základě této knihy si život MUDr. Vlasty Kálalové Di Lottiové připomeneme v literárním pásmu, který připravili Jiří a Ludmila Práškovi z Písku.