Počátky sboru

Kolem roku 1850 jsou ustanovovány ve městech placené požární sbory. Jejich znalosti, dovednosti a technické vybavení však nedovedly požárům účinně čelit. Tak roku 1853 pražský požární sbor zklamal, když nezvládl techniku – parní stříkačku – při hašení Národního divadla. Proto po příkladu města Velvar, kde byl již v roce 1864 založen prvý dobrovolný hasičský sbor, a po vzoru dalších měst v okolí se protivínští rozhodli pro založení Sboru dobrovolných hasičů.

Založení hasičského sboru roku 1876 uzavírá v Protivíně zakladatelské období ve spolkovém životě. Před jeho založením byly v Protivíně již tyto spolky: Živnostenský spolek od r. 1867, Čtenářská beseda od r. 1868, Bratrský spolek od r. 1872, Čtenářsko – zábavní klub od r. 1874 a Spolek vojenských vysloužilců od r. 1875. Dle tradice dal právě tento spolek popud k založení hasičského sboru, poněvadž v něm bylo velení pouze německé a národní hrdost většiny obyvatelstva se proti tomu bouřila. Dalším popudem pravděpodobně byl zákon ze dne 25. 5. 1876 o policejním řádu, který v § 35 ukládal starostovi každé obce, která má alespoň 50 domovních čísel, přičinit se o ustavení hasičského sboru. Městys Protivín při sčítání 31. 12. 1869 měl 142 popisných čísel. Brzy na to, patrně na výzvu představenstva obce, shromáždilo se v sále hostince Zlatá Hvězda přes 70 osob.

Nevíme, jaký to byl den . Jsme zvyklí tvrdit, že dříve v zimě bývala zima až to praštělo. A tak věřme tomu, že ten večer mrzlo, sníh křupal pod nohama,, z komínů chalup se dýmalo a že sedmdesát ne náhodných, ale záměrně směřujících občanů protivínských, zahalených v huňatých kožiších si vykračovalo do hostince na společnou schůzi. Starosta obce Václav Böhm je pozval na dnešní večer, aby jednali o založení hasičského sboru. Byly přečteny stanovy vodňanského sboru a jednohlasně usneseno, aby se spolek dobrovolných hasičů založil. Ihned se přihlásilo 68 osob za členy Pak byl zvolen komitét pro sestavení stanov a pro další přípravy. Do komitétu byli zvoleni: Karel Rohr – ředitel panství, Karel Čemák – správce cukrovaru, František Rod – příručí cukrovaru, Jar.Douša – důchodní, František Březina – hospodářský asistent, Matěj Huspeka – obecní radní, František Jenší – kupec, Václav Böhm – purkmistr, Jan Trautner – provazník, Jan Prokop – soused, František Sobolík a Karel Bílek – kominík. 20. července 1876, byla první schůze komitéta. Předsedou byl zvolen Václav Böhm, místopředsedou Karel Čermák. Sestavit stanovy se uvolili: K. Čermák, Fr. Rod, Fr. Březina a Fr. Jenší. Komitét se usnesl požádat obecní výbor o svolení zřídit hasičský spolek a poskytnout podporu na pořízení hasičského náčiní. Obecní výbor se usnesl ve schůzi 2. 8.1876 dvanácti hlasy proti jednomu co nejrychleji zřídit spolek a věnovat 200 zlatých na náčiní, což starosta obce V Böhm ohlásil na 2. schůzi komitéta, v níž byly přijaty v plném znění navržené stanovy. Dle nich byl název spolku: Sbor dobrovolných hasičů v Protivíně.

§ 1. zněl: K snadnějšímu provedení hasičského řádu zřízen jest v Protivíně se schválením slavného zastupitelstva povinnost v pádu ohně jmění i život obyvatelstva v Protivíně chrániti.

§ 2. Údové sboru jsou: zakládající, přispívající, činní a čestní. Zakládajícím členem stane se, kdo jednou pro vždy nejméně 10 zlatých rakouské měny složí. Přispívající údové přispívají k potřebám spolku nejméně 1 zl. ročně a zápisného 30 kr. Činným členem se stane, kdo k určeným cvičením hasičským pravidelně se dostavuje a při hašení se zúčastní. Činní členové neplatí žádných příspěvků. V čele údů činných stojí jimi ve valné hromadě zvolený velitel, kterému jest od správního výboru hasičského spolku svěřen dozor, řízení a obstarávání hasičského náčiní.

§ 7. Velitel rozdělí veškeré údy činné vzhledem k jich způsobilosti a přání v jednotlivá oddělení a sice: první k službám při stříkačkách, rourách a hašeni u nich, druhé k bourání střech a vynášení věcí, třetí k obsluze stříkaček, čtvrté k opatřování zachráněných věcí a udržování pořádku.

6. 8. 1876 konala se ustavující valná schůze sboru, na níž byly přečteny stanovy C.k. místodržitelství schválilo 24. 8. utvoření sboru dle předložených stanovy. l. 10. 1876 konala se ustavující valná hromada sboru za účasti 47 osob. Předsedou byl zvolen Václav Böhm, starosta obce, místopředseda u Karel Čermák, správce cukrovaru, účetním Vojtěch Neubauer, kontrolor cukrovaru, členy výboru: Karel Rohr, hospodářský ředitel panství, Fr. Rod, příručí cukrovaru, Fr. Jenší, obchodník, Matěj Huspeka, obecní radní, Karel Bílek, kominík a Josef Vocet, majitel hospodářství.

V říjnu 1876 měl sbor 28 zakládajících, 28 přispívajících a 32 činných členů. Mezi zakládajícími byli vyšší úředníci velkostatku, cukrovaru, majitelé větších usedlostí a z okolních obcí Milenovice, Chvaletice, Skály, Heřmaň a Krč. V inventáři sboru tehdy bylo: l čtyrkolová stříkačka se starými „vodovody“ od obce, 1 sud na vodu, 1 malá stříkačka, 15 hasicích košíků. Aby se mohly opatřit další nutné potřeby jako dvoukolová stříkačka, žebříky, hadice, rozeslal, výbor žádosti o příspěvky. Ředitelství velkostatku slíbilo dar 200 zlatých, pojišťovací společnosti zaslaly 130 zl. a okresní zastupitelstvo z Vodňan 100 zl. Další starost byla s výcvikem činných členů a jejich výzbrojí. Obecní výbor zaplatil práci s postavením leziště a potřebné dříví dal velkostatek. Leziště postavil místní tesař Staněk za 56 zl. na vykázaném místě v knížecí ohradě u lesa Boru a z Vodňan byl pozván cvičitel za odměnu I zl. 50 kr. za 1 cvičení. Vykonal s činnými členy 32 cvičení za odměnu 54 zl. 50 kr. První cvičení bylo 17. 4. 1877. Současně zakoupil sbor látku na oblek pro 30 členů, zaplatil též ušití pro 10 lezců, ostatní členové si ušití platili ze svého, rovněž opasky si členové koupili sami.

Sbor opatřil též helmy za 44 zl. 50 kr. a zbroj pro 10 mužů za 92 zl. . Velitelem byl zvolen 3. 5. 1877 Fr. Jenší.

2. září 1877 konalo se 1.veřejné cvičení sboru. Zúčastnil se ho též hasičský sbor z Písku a 20 členů z tělocvičné hasičské jednoty Sokol ve Strakonicích. K nácviku veřejného vystoupení žádal sbor správu schwarzenbergského pivovaru a cukrovaru zapůjčit stříkačku těchto závodů. 29. 10. 1877 objednal sbor dvou dvoukolovou stříkačku od firmy F. Smékal za 400 zl. na splátky. Do konce r. 1877 bylo zakoupeno ještě 36 koškůů a 96 m hadic.

Po překonání počátečních obtíží začal se život sboru rozvíjet obvyklým způsobem. Sbor plnil svou vlastní funkci, výcvik členstva k ochraně před požáry, povodněmi apod., ale vedle toho měl v životě obce i nemalou funkci společenskou. Počet zásahů při požárech nelze přesně vyčíslit, poněvadž pro některá léta není o nich ve spolkových knihách záznam, průměrně zasahoval sbor ve 3 – 5 i více případech ročně, většinou v okolních vesnicích i ve Vodňanech, poměrně málo naštěstí bylo třeba jeho pomoci v místě samém. Za úspěšný zásah dostával často od pojišťoven i od obcí odměny. Potíže činilo opatřování příspřeží ke stříkačce. Stálou starostí sboru ovšem bylo získávání peněz na nutné nářadí a výstroj členstva. Pravděpodobně z toho důvodu byl až do roku 1937 téměř převážně volen za předsedu sboru starosta obce: Václav Böhm, Václav Pexídr, Václav Zelenka, Ing. Jindřich Skřídlo, Václav Pexídr. Obecní zastupitelstvo dávalo roční příspěvek 5O až 100 zl., přispělo na nákup stříkačky r. 1877, r. 1897 koupilo novou stříkačku a r. 1895 zřídilo kolnu na úschovu stříkaček. Schůze sboru se dlouhá léta odbývala v místnostech radnice. Rovněž zemský výbor přispěl občas subvencemi na nákup nářadí. Pro vlastní spolkové potřeby byly získávány peníze pořádáním tanečních zábav (o masopustě, o Velikonocích, o posvícení), výletů, zvláště po 1. světové válce a divadelních her. Pozoruhodné je složeni členstva v době od založení do 1. světové války. Mezi zakládajícími členy jsou téměř všichni vyšší schwarzenbergští úředníci, což svědčí o společenské vážnosti i potřebnosti sboru – někteří z nich jsou i funkcionáři sboru: ředitel panství Antonín Novák (psal se ovšem Nowack) byl dokonce velitelem r. 1881 – 1887, při cvičeních se ovšem dával zastupovat podvelitelem Jos. Voctem.

Správce cukrovaru K. Čermák byl od počátku až do r. 1890 – 1896, ačkoliv pivovar měl vlastní hasičský sbor. Později byl Svoboda inspektorem sboru. Přispívajícími členy byli nižší úředníci, učitelé, obchodníci, majitelé domů a někteří řemeslníci. Činnými členy byli řemeslníci, chalupníci, domkáři a synové majitelů usedlostí. Z funkcionářů si zaslouží pozornosti Josef Vocet, který byl 36 let velitelem, v posledních letech čestným velitelem a Jan Veselý, tajemník města, který byl pokladníkem sboru celkem 32 let. Spolkový život byl většinou velmi živý. Valné hromady byly pořádány každoročně kromě několika let válečných, výborových a členských schůzí bývalo 6, 8 i více ročně. Zúčastňovali se jich však pravidelně pouze činní členové, přispívající a zakládající jen zřídka. Podle dobových zvyklostí uctíval sbor každoročně svátek svého patrona sv. Floriána, účastnil se církevních slavností i různých jubileí panujícího rodu i místních hodnostářů. Pravidelnou pracovní náplní členstva v pozdějších letech byly žňové hlídky a hlídky při divadelních a filmových představeních.